Za I. světové války se poprvé na frontě objevily osobní, nákladní a první obrněné automobily ve větším počtu. Začalo být zřejmé, že v dalším konfliktu se jejich důležitost zmnohonásobí a že použití nové obrněné techniky bude vyžadovat úzkou součinnost těchto bojových prostředků s dopravními prostředky. Pozornost vojenským vozidlům všech druhů věnovalo zejména Německo, které se, zejména po nástupu Hitlera k moci v roce 1933, připravovalo na novou útočnou válku s důrazem na to, že se bude jednat o válku mobilní. Nepředstavujme si ale, že Německo bylo schopné svoje divize plně motorizovat. Vždyť v německé pěší divizi v roce 1939 bylo 2000 automobilů všeho druhu, přibližně 500 motocyklů, ale kolem 5500 koní.